Veltlínské zelené, kabinetní víno, suché víno, 2024 - Špalek

Rodinné BIO vinařství ŠPALEK bylo založeno samotným panem Špalkem Františkem léta páně 1991.

Pan František Špalek víno dělal už za komunistů, sklep měl a chuť i elán taky. Ruku k dílu pak přiložila celá rodina pana Špalka a tak je tomu doposud. A že víno dělají dobré, vinařství jim kvete pod rukama.

V roce 2005 v sousedství starého, původního sklepa

postavili nové dvousklepí, které je ve svahu koncipováno jako gravitační.
To znamená, že příjem hroznů je v nejhornějším patře (zezadu z cesty) a pak se víno vlivem gravitace propadá jednotlivými procesy a patry až do sklepa, kde zraje. Tedy se nečerpá a za to vám každé víno poděkuje.

Starý sklep slouží dnes jako degustační a pojme až 45 degustujících a je to tam fakt hezký a když budete mít štěstí, tak vás zavedou ještě do jednoho sklepa,

kde maj starej, funkční kládovej obrovskej lis a tak…znáte to. Sklepy v Novém Šaldorfu u Znojma jsou hluboké 10 – 15 metrů a jsou vykopány v pískovci, který kdysi býval mořským dnem. Pískovec je velmi pevný a vykopané sklepy jsou samonosné a nemusí se klenout. Ve sklepích panuje celoročně stabilní teplota cca 11°C.

Dnes vinařství obhospodařuje 12 ha vinic a všechny se nachází na vyhlášené Kraví hoře u Znojma.

Podloží vinic je zde z velmi starých hornin, které jsou sopečného původu. Převažuje žula a rula, které tisíce let zvětrávají, tvoří jílovité půdy a ta je pro vinné keře absolutně vyhovující. Naši předci věděli, kde sázet víno. Vinice Špalkovi nezavlažují a tak má réva se svými plody více práce. Výnosy jsou sice o něco menší, ale kvalita, kvalita těch hroznů je lepší.

Špalkovi vyrábí tradiční bílá, červená a růžová vína, vína metodou sur-lie, která zrají na kvasnicích, velmi známé likérové víno Šaler, přírodní vína Edelspitz, kdy hrozny jsou šlapány a kvašeny přirozenými divokými kvasinkami z vinohradu. Rodinné vinařství dnes produkuje zhruba 80 tisíc lahví, což jej řadí mezi středně velké vinaře.


Polici s aktuální nabídkou vín vinařství ŠPALEK najdete zde nebo níže pod tímto textem.

Text: Petr Fila