Frizzante od A do Z: Vše, co jste kdy chtěli vědět, na jednom místě

Máte rádi bublinky, ale občas vám klasické sekty přijdou až příliš ostré nebo vás z nich rychle pálí žáha? Pak jste pravděpodobně narazili na fenomén, který v posledních letech totálně ovládl letní zahrádky i domácí oslavy. Řeč je o Frizzante. Je lehké, neformální a skvěle se pije k obědu i jen tak při západu slunce. Jenže co se pod tímhle italským názvem vlastně skrývá?  


Zdroj: https://www.canva.com/

Na následujících řádcích si jednou provždy ujasníme, co je frizzante, jak se liší od klasického Prosecca a proč byste mu měli dát šanci, i když zrovna nic neslavíte. Projdeme si technologii výroby, podíváme se na různé barevné varianty a vysvětlíme si, proč vaše peněženka u pokladny zaplesá radostí.

Co je Frizzante a jak ho poznat?

Pokud bychom měli tenhle styl vína popsat jedním slovem, byla by to hravost. Italský výraz „frizzare“ totiž znamená píchat nebo šimrat, což přesně vystihuje pocit, který vám drobné bublinky vykouzlí na jazyku. Když se vás tedy někdo zeptá, co to je frizzante, můžete mu jednoduše odpovědět: jemně perlivé víno.

Celé tajemství se přitom skrývá v tlaku uvnitř lahve. U vína frizzante se vinaři schválně drží v rozmezí 1 až 2,5 baru. Výsledek je ten, že perlení v ústech působí mnohem měkčeji a spíš vás jen tak příjemně pohladí, než aby vás štípalo. Protože bublinky v lahvi netlačí na stěny takovou silou, nemusí být zátka jištěna tou známou drátěnou klecí. To pro vás může být dobrým vodítkem, jak frizzante identifikovat na první pohled: v regálu ho poznáte podle toho, že má buď šroubovací uzávěr, nebo je korek k hrdlu připevněný jen stylovým provázkem.

Souboj pojmů: Frizzante vs. Prosecco

Spousta lidí si myslí, že jde o dvě různé věci, ale pravda je trochu jinde. Prosecco je název regionu a konkrétní odrůdy (Glera) z italského severu. Frizzante je zase označení toho, jak moc to víno perlí. Můžete tedy narazit na Prosecco Frizzante, což je vlastně „to lehčí“ Prosecco, které vás nezasype lavinou agresivních bublinek, ale spíš vás jen jemně osvěží.

Zásadní rozdíl oproti klasickému šumivému Proseccu (Spumante) je v pocitu v ústech:

• Frizzante: Bublinky jsou měkké, rychleji mizí a víno působí lehčím, ovocnějším dojmem.
• Spumante: Perlení je intenzivní, trvalé a vytváří v ústech bohatou pěnu.

Bílé, růžové nebo červené?

Svět bublinek je neuvěřitelně pestrý a rozhodně nekončí jen u bílé barvy. Vinaři si s perlením rádi hrají a výsledek závisí hlavně na zvolené odrůdě a barvě hroznů.

1. Bílé Frizzante (Bianco): Absolutní klasika. Na Moravě se s oblibou vyrábí z aromatických odrůd jako Muškát nebo Pálava. Bublinky totiž fantasticky podpoří jejich přirozenou vůni po bezu a zralém ovoci.

1. Růžové Frizzante (Rosé): Růžové osvěžení, které v chuti připomíná jahody a maliny. Je ale potřeba vysvětlit si tu jeden zádrhel. V Itálii platí zákon, který říká, že pokud chce vinař na láhev napsat „Prosecco Rosé“, musí to víno perlit hodně silně (musí to být spumante). Jakmile ale vinař vyrobí růžové víno s jemnějším perlením (frizzante), italský úřad mu zakáže použít slovo Prosecco. I kdyby ty hrozny vyrostly na té úplně stejné vinici hned vedle těch bílých. Proto vinaři u této jemné varianty sahají po názvu secco rosato frizzante. V podstatě pijete to samé skvělé růžové víno z dané oblasti, jen mu zákon kvůli „slabším“ bublinkám sebral slavné jméno na „P“.
2. Červené Frizzante (Rosso): Možná vás to překvapí, ale existuje i červená varianta. U nás je to spíš rarita, ale v Itálii (např. slavné Lambrusco) je to hit. Červené bublinky se pijí hodně podchlazené a k letnímu grilovanému masu jsou nečekaně skvělým parťákem.

TIP: Pokud narazíte na červené sladší frizzante (třeba italské Brachetto), zkuste k němu zakousnout kvalitní hořkou čokoládu nebo čokoládové lanýže. Tato kombinace je pro mnoho lidí velkým překvapením a dokonalým gastronomickým zážitkem.

Proč vlastně Frizzante vyzkoušet?

• Nižší alkohol: Většinou se pohybuje kolem 10–11 %, takže je ideální na dlouhé letní večery.
• Přívětivá cena: Díky nižšímu tlaku a absenci spotřební daně (která se v Česku platí jen u šumivých vín) vyjde nákup levněji při zachování vysoké kvality.
• Univerzálnost: Hodí se jako aperitiv, ale stejně dobře doprovodí i lehký oběd nebo salát.

ZAJÍMAVOST: V názvosloví sladkosti se můžete snadno ztratit. Paradoxně totiž verze s nápisem „Dry“ (suché) je v reálu sladší než ta, která nese označení „Brut“ (tvrdé). Nejsladší běžně dostupnou variantou je pak „Demi-Sec“, která se hodí spíš k dezertům.

Dva tipy pro dokonalý požitek

1. Konec fléten: Zapomeňte na úzké vysoké skleničky, kterým se říká flétny. Frizzante potřebuje dýchat. Mnohem lépe si ho užijete z klasické sklenice na bílé víno nebo z tzv. tulipánu. V širším hrdle se totiž lépe rozvine vůně ovoce a květin, kterou byste v úzké flétně prakticky necítili.
2. Teplota je svatá: Perlivé víno pije většina lidí příliš teplé. Nebojte se ho nechat v lednici klidně o hodinu déle. Ideální teplota pro servis je 6 až 8 °C. Pokud je venku tropických třicet, klidně do skleničky hoďte pár mražených bobulí hroznového vína – udrží teplotu a nezředí chuť jako led.

Už tedy víte, co je frizzante? Je to ta nejpřirozenější cesta k osvěžení, kterou vinný svět nabízí. Ať už sáhnete po italské bílé klasice, nebo vyzkoušíte i jinou méně obvyklou variantu, pamatujte, že tohle víno se nepije pro hluboké rozjímání, ale pro čistou radost z okamžiku.