10. 01. 2009 - Delhi

24. 05. 2018

V patek 9. 1. se sesly nase cesty na Londynskem letisti Gatwick. Presne podle planu. Doprali jsme si posledni evropska poteseni v Caffe Costa. Vyrazili jsme smer Gate 151, let s Emirates do Dubai.

Letadla Emirates jsou luxusni a pohodlna. Vynikajici servis, briska nacpana skvelym jidlem. Monitor v kazdem sedadle s moznosti sledovani filmu, pohledu kamer letadla nebo hrani her, udelali ze sedmihodinoveho letu prijemnou kratochvili. Dubai nas privitala monstroznim a modernim letistem, kde jsme meli cca 3 hodiny na prestup. Po 3 hodinovem letu opet s Emirates, zase se vsim luxusem a malym dareckem od letusky Tomase ze Slovenska jsme 10. 01. 2009 v 14.45 hod. pristali na mezinarodnim letisti Indira Gandhi v Delhi (mapa). Pristani bylo jedno z nejhladsich. Pokud trochu cestujete a mate nejake predstavy o letistich v hlavnich mestech, pak tato zkusenost je vice nez vyrazna. Jednou jsem pristaval na Sibiri v Ulan Ude. Tak v Delhi je letiste akorat vetsi. Indove uz stavi novy velky terminal, za coz klobouk dolu. Mozna mohli zacit tak o dvacet let driv.
  V rychlosti jsme vybrali nejakou hotovost v bankomatu a hura do Indie. Nikdy clovek nevi co ho za dvermi letiste ceka [pokud je tam poprve]. Nas necekalo nic. Par hrajicich si teenageru, nekolik postavajicich Indu a snad jen jeden nahanec co by nam rad nabidl svezeni do sprateleneho hotelu. Autobusovou zastavku po prave strane u vychodu z letiste, na kterou odkazovaly rady v Lonely Planet,  jsme nenasli. Nastesti nedaleko postaval Jeep s Tourist Police, kde jsme se dovedeli, ze ten autobus uz nejezdi a cim tedy mame jet. Taky jsme dostali dve skladaci mapy Delhi. Ani jsme netusili jaky to dar. Autobus prifrcel zahy a my nasedli a udelali prvni fotku v Indii.

  Autobus nas prepravil k blizkosti k vlakoveho nadrazi v New Delhi (100 Rs / 40 Kc za oba). Ridic nas vysadil a ukazal smer kudy se dostaneme na nadrazi. Prochazeli jsme slumy tech nejchudsich v sedi jejich prkenohadrovych pribytku s odpadni stokou primo na ulici. Pokud mam specifikovat pocit, ktery mi cloumal celym telem tak to byl stud. Stud za to, ze my jsme tak cisti, krasni a bohati.

   Obtezkani batohy a s vyrazem dezorientovanych ztracencu jsme prochazeli nadrazi a snazili se najit jakoukoli informaci o tom, kde by se daly ziskat informace o vlakovych spojenich do Agry, kam jsme se za dve dny chystali. Stesti se na nas usmalo v podobe smerovky na International Tourist Bureau a tam se nam podarilo vse vzridit k nasi plne spokojenosti. Listky jsme koupili na 12.01. v 17:30 hodin. Tam jsme se take seznamili s Endym z Nemecka (instruktor potapeni - v zime vetsinou na cestach). Endy nam ukazal kde bydli a jelikoz jsme nemeli chut neco dalsiho resit, vzali jsme si pokoj v "hotelu" Shiva na Main Bazar taky (180 Rs / 76 Kc za oba a noc). Pan hotelier nas ubytoval a zapocalo check in (zaregistrovani se). Tak v prvni rade bylo zapotrebi nase jmena, cisla pasu, dat. vydani a platnosti, kdo vydal, bydliste, cisla viz, dat. vydani a..... To probehlo u kazdeho z nas zvlast. To je pochopitelne. Pak ale byla vytazena olbrimi kniha a zacalo se ze zapisovanim vseho znova. Spousta casu pritom uplynula. Kdyz i toto bylo dokonano odebral nam zapisovatel nebo spis komornik hoteliera pasy a odbehl je na ulici okopirovat. Nakonec cele procedury opsal komornik na kus papiru fixou cislo nasi registrace z olbrimi knihy a my si stoupli pred kamerku s cislem na hrudi a byl nahran kratky zaznam nas dvou a cisla na staricke VHS video. Endy se v pozadi chichotal se slovy "Crazy check in".
  Samozrejme pokojik odpovidal cene. Dve postele a vic uz nic. Zachodky a studena sprcha ve spolecnem vestibulu. Ale na poprve a v centru Delhi to bylo odpovidajici. Zasli jsme s Edym na veceri a pekne se znudlovali (porce 20 Rs / 8 Kc). Prochazeli jsme Main Bazar a nasavali atmosferu.  Na Shiva hotel jsme se vratili kolem 23 hodiny. Komornik zachumlany v sale a s kulichem na hlave se mne dotazal, jak ze se pise Czech Republick. Chudak jeste neskoncil s nasi registraci.

  11.01.2009 vstavame v poledne. Prakticka absence okna na pokoji, casovy posun a unava z cesty udelali svoje. Samozrejme se okamzite dostavil workoholikuv pocit provineni za tolik promarneneho casu, ale nastesti se jej podarilo rychle zahnat :o) Posnidame banany co jsme nakoupili predesly vecer na Main Bazaru a bereme si Tuk Tuka (mistni obdoba trikolky Taxi) smer India Gate (40 Rs / 16 Kc). Vyuzivame sluzeb Tuk Tuku a objizdime pamatky Delhi. Housesof Parliament, Residence of President - Rashtrapati Bharan (pro verejnost zavreno), Purana Qila - stara pevnost, Humayunova hrobka, Lodi Garden.
  Na Main Bazaru jsme povecereli a pritom se moc nerozhlizeli kde a jak se jidlo pripravuje a nadobi myje. Nad takove veci je nutno se povznest, jinak by clovek taky mohl zustat na bananech celou Indii. Tuhle teorii jsme razili. Brzy nam bylo souzeno ji poopravit.

  DOPRAVA - ucastniky silnicniho i mimosilnicniho provozu mohou byt: chodci, cykliste, riksove, motocyklisti, psi, Tuk Tukove, auta, kravy, autobusy, zebrajici deti, kone, velbloudi. Pravidla plati v zasade dve. Jezdi se po leve strane a druhe pravidlo je pravidlo klaksonu. Ve vetsich mestech se obcas dopravu snazi ridit semafor. Na tech opravdu frekventovanych se to i dari. Kdo vic troubi a je schopen se nacpat mezi ty ostatni vyhrava a zustava v pohybu. Z toho duvodu je vse vyse uvedeno potluceno a podreno a polovina aut jezdi se sklopenym levym zrcatkem nebo jej rovnou nema. Ale na druhou stranu jsme nevideli, ze by se nekomu neco stalo.

 12.01.2009 Tentokrat se nam podarilo vykopat z postele v 8 rano. V Lonely Planet doporucovali snidani v sousednim Sam's Cafe. Prostredi bylo na indicke pomery ciste a prijemne, obsluha usmevava, vajecna omeleta bez chuti a sklenicky upatlane. Petr s Lenkou Sam's cafe nedoporucuji. Pobalili jsme nase plne polni a s vedomim, ze budeme vse s sebou vlacet cely den, vyrazili na prohlidku Old Delhi. Protlacili jsme se s nasimi zavazadly rannim shonem Main Bazaaru ke stanovisti tuk tuku a umluvili cenu ze 150 na 70 rupek. Tuk tukar se vymlouval, ze po ceste bude husta doprava, coz jsme si nasledne opravdu uzili. Old Delhi je o poznani spinavejsi, bidnejsi a zaprasenejsi. Nechali jsme se vysadit u jedne z nejvetsich mesit v Indii Jama Masjid. Pred mesitou jsme zuli botky a pri vstupu diky sve nepozornosti (zapomneli jsme schovat fotak) jsme zaplatili 200 rupek (80 Kc) za fotak. Vylezlo slunicko, rozehralo kameny a reflex Honza na peci zafungoval na 100 procent. 
  Tuk tukem jsme se vratili do Noveho Delhi na Connaught Place,  kde jsme slusne poobedvali v restauraci Banana Leaf. Image podniku spocival v tom, ze jidlo bylo servirovano na bananovych listech. Myslime, ze ty listy umyvali stejne jako nadobi :-) Dalsi ukol, ktery bylo potreba splnit, byl vyber hotovosti z bankomatu. Podarilo se nam objevit dva bankomaty, ktere disponovali veskerymi atributy potrebnymi pro vyber kartou visa, nicmene my jsme neuspeli. Nezbylo nic jineho, nez vyhledat budovu banky HSBC, kterou jsme zahledli pri ceste tuk tukem. Tam jiz probehl vyber penez bez problemu. 
  Do odjezdu vlaku do Agry (17.30) nam zbyvalo vic jak dve hodiny a vzhledem k tomu, ze nadrazi nebylo moc daleko, jsme to dosli pesky. Po asi hodinovem cekani pise Ind fixou na tabuli informaci o 3.5 hodinovem zpozdeni naseho vlaku, trochu se nam to komplikuje, znamena to, ze do Agry dorazime v 11 v noci a budeme mit problem s ubytovanim. Dale vytrzeno z Lencina denicku: Jdeme na Tourist information, zda by to neslo vymenit za jiny vlak. Pan s usmevem rika, at to pry nechame tak, jiny vlak muze mit taky klidne zpozdeni. A tak smireni cekame. Po pulhodine jde Peta na zachod a vraci se s vydesenym oblicejem - nas vlak byl posunut na devatou rano  - ze by nocleh na nadrazi jako ostatni Indove? Ne, to se nam opravdu nechce. Z info tabule zjistujeme, zda nejaky vlak jede do Agry - je tam jeden vlak 19.15. Vyplnuji rezervacni fomular a jdu za urednikem - jsme smireni zaplatit znovu, kdyz to nepujde jinak. Urednik me posila do jine budovy, kde jsou current cancellation and reservations, prepazky 31-34. Vychazime z nadrazi a chopi se nas Ind opakujici cancel, cancel, money back. V dobre vire jdeme s nim, ale v zapeti se nam rozjasni - tahne nas do nejake sve kancelare, velice rychle mu prchneme a po nekolika minutach nachazime nase prepazky, jsme tu jedini turisti, u kazde prepazky chumel Indu. Stoupneme si do 32 a cekame. Podivam se na hodiny a zacinam panikarit, mame asi 25 minut, s radou Indu pred nami a s rychlosti, s jakou vse vyrizuji, nemame sanci vlak stihnout. Nevim, jak je to mozne, ale jeden Ind odchazi od prepazky, druhy, treti.... A za chvili jsme na rade. Urednik zcela bez problemu pochopi, co chci, na zada se mi macka asi pet Indu, vsichni strkaji ruce do okynka. Mam to! Rychle na zachod a  na nastupiste cislo 3. Zda se, ze jsme vyhrali. Jeste rychle davame polivku s plackami (ono osudne jidlo), vlak prijizdi a my nasedame do naseho vagonu, dokonce i nase sedadla jsou volna :-) Se znacnym zpozdenim se konecne vlak rozjizdi a my se konecne posouvame smer Agra. Vlak je dost drsnej, prodavaci, zebrak spousta Indu na hromade v ulickach, hlavne u zachodku a u dveri, samopalnici, kteri asi aspon trochu hlidaji situaci, ve vlaku je zima, fuci... Tezke odhadnout, kde mame vystoupit, ptame se Indu, kteri neumi vubec anglicky, rikaji Agra, Agra, a tak malem vystoupime o nekolik zastavek driv. Pote vlakem prochazi "pruvodci", ktery nas ujistuje, ze Agra je next stop. Do Agry prijizdime v 23.35 - dost pozde na hledani hotelu.